Teorie mysli (anglicky Theory of Mind, ToM) je psychologický koncept, který popisuje schopnost jednotlivce porozumět, že jiní lidé mají své vlastní myšlenky, pocity, přesvědčení, přání a záměry, které se mohou lišit od jeho vlastních. Tato schopnost je klíčová pro sociální interakci, protože umožňuje předvídat a interpretovat chování ostatních na základě jejich mentálních stavů.
Základní charakteristiky teorie mysli:
- Porozumění perspektivě druhého: Uvědomění si, že druzí lidé mohou vidět, slyšet nebo zažívat věci jinak než já.
- Schopnost empatie: Cítit, co druhý člověk pravděpodobně prožívá.
- Rozpoznání záměrů: Pochopení, že ostatní mohou mít cíle, které nejsou totožné s mými.
- Přijetí rozdílných přesvědčení: Schopnost pochopit, že někdo může věřit něčemu, co není pravdivé (například v experimentu „s falešnou vírou“).
Příklad:
Dítě se učí, že když jeho kamarád neví, kde je schovaný míč, může předpokládat nesprávné místo, zatímco dítě samo ví, kde míč skutečně je. Tato schopnost se obvykle začíná rozvíjet mezi 4. a 5. rokem života.
Význam:
Teorie mysli je důležitá pro každodenní komunikaci, řešení konfliktů, vyjednávání a budování vztahů. Její narušení je typické například u lidí s autismem, kde je obtížné porozumět mentálním stavům druhých.