Erich Fromm (1900–1980)

by  on  in Articles

 Erich Fromm (1900–1980) byl německo-americký sociální psycholog, psychoanalytik, filozof a humanista, jehož myšlenky se zaměřují na vztah mezi společností a jednotlivcem. Patřil k Frankfurtské škole a jeho práce spojuje psychoanalýzu s humanistickým a marxistickým pohledem.

Základní myšlenky Ericha Fromma:

  1. Láska jako aktivní síla
    Fromm považoval lásku za umění, které vyžaduje péči, odpovědnost, respekt a znalost. Láska je klíčem k lidskému naplnění.

  2. Strach ze svobody
    V knize Útěk ze svobody popisuje, že moderní člověk často uniká od svobody, protože s ní přichází odpovědnost a nejistota.

  3. Produktivní versus neproduktivní orientace
    Rozlišuje mezi produktivním způsobem života, kde člověk tvoří a je plně angažován, a neproduktivními orientacemi (hromadění, destrukce, konformismus).

  4. Existenciální dualismus
    Fromm vidí lidskou existenci jako střet mezi potřebou sounáležitosti (ke společnosti, přírodě) a potřebou autonomie.

  5. Lidská přirozenost a společnost
    Tvrdil, že lidská přirozenost není biologicky předurčena, ale formována společenskými podmínkami.

  6. Materialismus vs. bytí
    V knize Mít nebo být? Fromm kritizuje konzumní společnost, která klade důraz na vlastnění, na úkor bytí.

  7. Cesta k autentickému životu
    Zdůrazňoval důležitost sebepoznání, překonání odcizení a nalezení smysluplného vztahu k sobě i ostatním.

Deset citátů odpovídajících zásadním myšlenkám:

  1. O lásce:

    „Láska není primárně vztah k určité osobě; je postoj, orientace charakteru, která určuje vztah člověka ke světu jako celku.“

  2. O svobodě:

    „Svoboda není něco, co nám někdo může dát. Je to něco, co člověk musí osvojit.“

  3. O autentickém životě:

    „Jediný smysluplný život je ten, který člověk žije autenticky, ve vztahu k sobě i druhým.“

  4. O konzumerismu:

    „Moderní člověk je posedlý vlastněním, protože tím nahrazuje smysl svého bytí.“

  5. O kreativitě:

    „Být kreativní znamená překročit hranice svého ega, spojit se s druhými a se světem.“

  6. O odcizení:

    „Největším nebezpečím moderní doby je odcizení člověka od sebe samého.“

  7. O společnosti:

    „Společnost, která měří úspěch jen podle toho, co člověk vlastní, vytváří prázdné a nešťastné jedince.“

  8. O radosti z bytí:

    „Skutečné štěstí vychází z pocitu naplnění, nikoli z hromadění věcí.“

  9. O strachu ze svobody:

    „Čím větší svobodu člověk získá, tím větší je jeho úzkost, pokud neví, jak s ní naložit.“

  10. O naději:

    „Naděje není pasivní očekávání, ale aktivní víra ve schopnost člověka změnit svět.“